Několik úvah nad investicí do umění

Příběh krásného Sklenáře

Galerie 1. Art Consulting vydražila 19. 10. 2011 obraz Zdeňka Sklenáře "Pařížský bulvár" za cenu 1 200 000. Na předuakční výstavě jsem si při shlédnutí obrazu okamžitě vybavil garsoniéru známého pražského sběratele JUDr. Z., který byl jeho majitelem v polovině 80. let. Dílo bylo tehdy na prodej z 35 000 Kč, což bylo v té době cca 15 měsíčních platů a za stejnou cenu bylo tenkrát možné koupit kvalitní zátiší Václava Špály nebo Emila Filly.

Jak vidmo, byl Sklenář, tento výjimečný solitér českého malířství, už tehdy vysoce ceněným mistrem. Přesto je z později dosažené ceny 1,2 mil. zřejmé, o jak kvalitní investici se jednalo. Zhruba třicetinásobek po 25 letech - více než 100% roční nárůst.

Kdybych to byl býval věděl ...

Investice do děl klasických mistrů - ano či ne?

V plné aukční sezóně můžeme obtýden vidět v nedělních Televizních novinách šeptající televizní reportéry, kteří s probíhající aukcí za zády ohlašují úspěšný prodej obrazu některého z velkých mistrů klasické české malby. A nikdy nezapomenou zdůraznit, že dosažená cena je sice vysoká, ale jedná se o dobrou investici, neboť cena obrazu v budoucnu jistě poroste.

Nemyslím si to a uvedu proč. V roce 2005 byl aukční síní 1. Art Consulting vydražen olej Václava Špály Černý rybník za cenu 550.000 Kč. Tentýř obraz byl o tři roky později dražen znovu (Galerie Art Praha) a znovu prodán. A cena? 590.000 Kč. Po započtení dvacetiprocentní přirážky při koupi (celkem 696.000,-) a odečtení 10% marže při prodeji (zbylo 522.000,-) se investice do jinak kvalitního Špálova díla z roku 1939 jeví jako katastrofální - během dvou let a šesti měsíců ztráta 174.000 Kč. Pokud vás baví kupecké počty, můžete si na webových stránkách českých aukčních síní najít podobných případů desítky.

A resumé? Pokud zamýšlíte investici jako maximalizaci zisku, kupte si obraz významného žijícího malíře. Pokud chcete investovat do obrazu některého z velkých nežijících mistrů české malby, smiřte se s nižším procentuálním výnosem a investici rozhodně volte jako dlouhodobou (15-20 let). Pak nebudete zklamáni.

Ještě jednou o investicích do zlata

Houževnatá víra, že zlato je nejlepší investice, je zdánlivě logická a časem prověřená. Petr Sklenář, ekonom J + T banky, napsal nedávno v Lidových novinách pozoruhodnou úvahu, která ukazuje investice do zlata v mnohem střízlivějším světle a uvádí praktické příklady.

Kdyby v roce 1920 chtěl hypotetický investor utratit částku 260 $, mohl za ně zakoupit automobil Ford T (dnes legendární "Lízinku") a pokud se raději rozhodl investovat do zlata, získal by za tuto cenu 13 uncí zlata.

V roce 2010, o devadesát let později, mohou jeho hypotetičtí dědicové bilancovat: 13 uncí zlata znamená zhruba 23 000 $. Zisk je to nepochybně impozantní, ale jen do chvíle, než nahlédneme do ceníku dnešních automobilek. Za 23 000 $ si můžete koupit zase jen vůz střední třídy - jakýsi ekvivalent tehdejšího Fordu T. Potud Petr Sklenář.

Můžeme tedy konstatovat, že zlato si udrželo svou koupischopnost, ale nijak ji nerozšířilo.

Ale co kdybychom v roce 1920 utratili celou sumu za obrazy moderních, ale již dostatečně známých umělců? S 260 $ v kapse by byl takový kupec vítaným zákazníkem ve většině galerií v Paříži nebo New Yorku. Akt od Modiglianiho za 60 $, zátiší Pabla Picassa za 80 $ nebo některý z krásných interiéru Henri Matisse za 120 $ by dnes vynesly v aukci u Sotheby's velmi střízlivým odhadem 30-50 mil. $.

Nechceme Vám kazit radost z koupě zlatého šperku, ale pokud se chystáte nakoupit zlaté cihličky nebo pamětní mince, ještě jednou to zvažte. My víme o lepší investici!

Eric Clapton investuje do obrazů

V září 2012 zaznamenala aukční síň Sotheby's další rekord, kterým se obratem pochlubila v médiích. Obraz dosud žijícího německého malíře Gerharda Richtera byl vydražen za 34 miliónů dolarů. Za poměrně suchým žurnalistickým sdělením se ovšem skrývá fascinující investiční příběh, tak typický pro moderní umění.

Prodávajícím byl legendární britský kytarista Eric Clapton a obraz byl jedním ze tří děl G. Richtera, která Clapton koupil v roce 2001. Poradcem mu byl londýnský kunsthistorik a galerista, který Claptona do koupě doslova popostrčil. Za tři Richterovy obrazy zaplatil tehdy na aukci 400.000 dolarů, v průměru 133.000 $ za jeden.

Počty jsou neúprosné: za jedenáct let dvěstěnásobek vložených prostředků! A opět se pohybujeme v investičním nebi - 1800% ročně. A jako bonus potěšení z krásného obrazu, který nikdy nezklame a denně Vám přináší (jak pravil velký švýcarský sběratel E. Bührle) "pocit věčnosti."

"Drobná investice"

Stále častěji se setkáváme se zákazníky, kteří u nás zakoupí grafické listy v řádu tisíců a o svém nákupu hovoří jako o "investici" s nadsázkou nebo dokonce studem. Omyl, milí přátelé! Investice, podobně jako hudba, jsou jen dobré a špatné. Kdo je dobrý investor? Ten, který si zakoupí umělecké dílko se stálým nárůstem ceny 20% ročně nebo ten, který zakoupí akcie za milión a po roce je prodá s desetiprocentní ztrátou?

Vůbec není hanbou obrátit tisícikorunu několikrát v ruce, než se rozhodnete ji vydat, viz článek "Zisk 2000%" na této stránce.

A právě umělecká díla, narozdíl např. od nemovitostí, umožňují investovat drobné částky, takříkajíc "od výplaty k výplatě."

Tedy pryč se zbytečnou skromností a těšte se z Vašich "úlovků," zasloužíte si to!

Investice

Po celé 20. století byla díla moderního malířství nejlépe zúročenou investicí vůbec. Raketovému nárůstu cen se mohly vyrovnat pouze akcie revolučních firem ve zcela nových segmentech ekonomiky, jako napr. Microsoft nebo Google. Důvody pro tento jev není snadné popsat několika větami v krátkém článku. Snadnější je uvést srovnání.

V roce 2010 se hovořilo o ceně zlata 1.400$ za trojskou unci jako o historicky rekordní. Kdo si ale dnes vzpomene, že například v roce 1980 stála trojská unce zlata 400$? Tedy za 30 let nárůst ceny o 3,5 násobek, tj. 350%. S přimhouřením očí můžeme tedy hovořit o nárůstu ceny zlata o cca. 12% ročně.

O pár let dříve, v roce 1964 stál obraz Andy Warhola Plechovka Campbellovy polévky 1.500$. V roce 1971 týž obraz 10.000$. O deset let později, stále ještě za autorova života, činila cena cca 40.000$. Dnes činí cena Campbellovy polévky na aukci 25.000.000$. Přepočty na roční nárůst ceny jsou fantastické – i po odečtení inflace, pojistného, marže pro prodávající aukční síň, eventuelně jiných výdajů vychází roční zisk majitele několik set procent ročně po dobu 30 let.

Pokud se obrátíme k českému umění, bude asi mnohý z nás překvapen, že situace je obdobná. Jen stručně:

Jan Zrzavý: Kaplička v Krucemburku 1939
prodánv roce 2000 za 950.000
v roce 1988 za 25.000
Kamil Lhoták: Balony před startem 1941
prodánv roce 2009 za 1.100.000
v roce 1988 za 15.000

Vývoj cen u mladších malířů pokračoval podobně.

Žlutý čtverec Václava Boštíka
prodánv roce 2005 za 320.000
v roce 1995 za 30.000
Krajina Karla Valtera
prodánav roce 2007 za 280.000
v roce 1987 za 3.000
Šimotová Adriena: Bez názvu 1964
prodánov roce 2007 za 430.000
v roce 1986 za 7.000
Kotík Jan: Dívka s akváriem 1950
prodánov roce 2009 za 170.000
v roce 1988 za 3.000
Kotík Jan: Figura 1959
prodánov roce 2007 za 360.000
v roce 1988 za 7.000

Komu se zdá v roce 2010 cena 2-3 milióny korun za obraz Zdeňka Sýkory astronomická, ten se může ve starších aukčních katalozích přesvědčit, že ještě v polovině 90. let byly podobné Sýkorovy obrazy k mání za částky zhruba desetinásobně nižší.

Věčně se opakující příběh vzestupu cen obrazů dobrých malířů nabízí jednoduchý závěr – chcete-li za 10 až 15 let vlastnit obraz v miliónové hodnotě, investujte dnes do obrazu 100.000 – 200.000 Kč.

Jednoduchý krok, ale kolik vyžaduje odvahy! Držím palce!

Zisk 2000%. Je to možné?

Koncem loňského roku vydražila aukční síň Pictura obraz Zdeňka Sklenáře Pocta Arcimboldovi za výslednou cenu 960.000,- Kč. Dražba nepatřila mezi rekordní, přesto byla něčím velmi zajímavá. Na zadní stranu obrazu totiž připsal původní majitel poznámku, že obraz koupil v roce 1970 za 1.100,- Kčs. Tím získává dnešní obecenstvo možnost zajímavého výpočtu: jestliže se obraz v průběhu minulých čtyřiceti let zhodnotil (po odečtení aukčního poplatku) cca 800krát, vychází nám, že investovaná tisícikoruna se zhodnotila každý rok dvacetinásobně. Jinými slovy - 2000% ročně. Pokud víte o lepší investici, dejte nám vědět - jdeme do toho s Vámi!

Autor textů: Jaroslav Konáš